KULT – URA: Hovoří Uruslan
UR – osvícený člověk. Člověk, který ví a chápe, proč jsou tu stromy, tráva, květiny atd., všechno to chrání a znásobuje. Proč jsou tu ptáci a zvěř, ryby a všechno ostatní, co žije ve vodě, veškerý hmyz, domácí zvířata, váží si všeho v okolí, neboť je mu to ku pomoci.
KULT – URA
Hovoří Uruslan
UR – osvícený člověk. Člověk, který ví a chápe, proč jsou tu stromy, tráva, květiny atd., všechno to chrání a znásobuje. Proč jsou tu ptáci a zvěř, ryby a všechno ostatní, co žije ve vodě, veškerý hmyz, domácí zvířata, váží si všeho v okolí, neboť je mu to ku pomoci. Takový člověk nikdy nebude ze Země dobývat tzv. fosilní paliva – uhlí, ropu, plyn, zlato atd. Osvícený člověk ví, co je to Země – je to planeta, která létá po své orbitě. A všechno, co se nachází v Zemi, je potřebné pro její životaschopnost. Všechno, co se nachází na povrchu Země, je potřebné těm, kteří na Zemi žijí. Rozumný člověk se sžije s přírodou a nebude jí břemenem. Harmonicky ji bude doplňovat a přinášet s sebou Boží jiskru, která je v každém člověku.
RA – Slunce, bez kterého prostě Země zemře. Bez Slunce není života v celé sluneční soustavě. Je to teplo, světlo a koloběh vody v přírodě.
Proto slovo „URA“ má být hlavním pro děti Boha. Dnes je toto slovo zapomenuto.
KULT-URA. Kulturou se dnes nazývá cokoliv, ale smysl tohoto slova se ztratil.
Popřemýšlejte následovně, co je to Země, příroda a ty sám, Člověk.
Je čas stanovit předurčení – neodkládejte to na zítra, vaše zítra už nemusí být. Čím rychleji pochopíte – ó Lidé – smysl slova „URA“, tím rychleji budete moci nazývat Boha svým Otcem. Moc dobře víte, jak je nutné znát, kdo jsou tví rodiče. Ale zatím jste malomyslní a ztraceni v prostoru. Hledejte sebe ve svém Srdci, neboť tam je Boží jiskra, tzn., tam žije Pravda.
Od úsvitu věků křičeli ruští bojovníci jdoucí do boje s nepřítelem „URA!“. Bránili Boha v sobě, Boha na Zemi i Slunce na nebi.
Když člověk pomáhá druhým, usiluje o laskavost a daruje teplo svého srdce lidem a okolí, takového člověka je možné nazvat kulturním. Když se člověk snaží druhého obelstít, usiluje jen o svoji výhodu, raduje se, že podvedl a tím zbohatnul, neboť materiální obohacování libovolným způsobem je smyslem jeho života, takového člověka kulturním nazývat nelze, dokonce i když je ministrem kultury.
„Ura!“ – křičel náš předek-Rusič,
V slově tom i jeho duše,
Přec tak ho učil jeho rodič,
A v tom i smysl jeho meče!
Z knihy: Vědění - chráněné dolmeny, Autor: Alexandr Savrasov
