Do dolmenů odcházeli lidé - naši dávní předci, aby zachránili vědění počátečního zdroje na Zemi, tzn. vědění od Boha, které tehdy vlastnili v plném rozsahu. Tato vědění dovolí budoucím pokolením obnovit harmonii na Zemi, vrátit radostný a šťastný život lidem.
Do dolmenů odcházeli lidé - naši dávní předci, aby zachránili vědění počátečního zdroje na Zemi, tzn. vědění od Boha, které tehdy vlastnili v plném rozsahu. Tato vědění dovolí budoucím pokolením obnovit harmonii na Zemi, vrátit radostný a šťastný život lidem.
Již před mnoha tisíci lety věděli, co se stane na Zemi a čím se stanou lidé. Proto, aby zachránili vědění pro svoje potomky, začali lidé odcházet do dolmenů, aby jejich duše i jejich vědění zůstaly na Zemi.
Přání Duchů dolmenů
Okolo dolmenů potkávám často lidi. Prakticky všichni, až na malé výjimky, bývají smutní, užaslí. Duchové by chtěli usmívající se lidi, veselé a šťastné. Je jim hořce a smutně, když lidé nejsou veselí. Říkají, že lidé jsou stvořeni v lásce a radosti, smutek je jim uložen.
Přání od nich:
Netvařte se uraženě
Zapalte světlo v srdcích svých,
Vzlétněte jako překrásný ptáček –
Ať v duších nastane svítání.
Hledej, člověče, osvícení –
Celý smysl svého bytí.
V hledání přijde probuzení –
A později vyrosteš duší.
Někdy leží u dolmenů kytice nebo olámané větvičky kvetoucích stromů. Duchové říkají, že je těší lidská přízeň. Jen v žádném případě není potřeba trhat květiny a lámat větvičky ze stromů. Stačí jim upřímná láska, vycházející ze srdce. Duchové nepotřebují fyzickou náklonnost, jako jsou květiny a podobné.
Z knihy: Vědění - chráněné dolmeny, Autor: Alexandr Savrasov