Psáno přesně před rokem....a transformační proces ve velké síle a intenzitě pokračuje dále

Psáno přesně před rokem....a transformační proces ve velké síle a intenzitě pokračuje dále, nic už nebude jako dřív, ať už si jsou toho někteří vědomi anebo ne, ať již se na hlubokých proměnách života na Zemi podílejí nebo ne - prostě a jasně děje se, neboť Bůh vytyčil hranici max. 10 000 let, kdy je lidstvu umožněno destruktivní způsobem života žít a ta s nástupem r.2000 uplynula již, a od roku 2020 se další transformační vlny do pohybu dávají a stále více do hmoty promítají....a každý z nás Vesmírem do detailu ověřován je, co vše uvnitř něj odehrává se....a dle toho bude se dále odvíjet jeho směřování....každopádně energie pýchy, sobectví, nelidskosti, chamtivosti, ziskuchtivosti a dalších zvráceností již umožňována nebude, a postupně z povrchu zemského vyprovozena bude... .

Fenomén této doby a nepoučitelnost, pohodlnost, zkostnatělost mnohých

Je zajímavé pozorovat a vnímat tu podivnou energii, která ve vzduchu je a od lidí právě žijících na planetě Zemi pochází. Ano, jsme nyní v době, kdy se na různých úrovních vědomí, morální čistotě/zašpinění, kvalitě ducha nacházíme a dle toho se nám další věci v naší vlastní realitě odvíjí.

Je tu však stále mnoho těch, kteří ani po jistých transformačních vlnách v podobě vidu-nevidu, uměle vytvořeném váleč.konfliktu a dalších matrixových děních, neopustili své staré zaběhnuté způsoby myšlení, chování, natož způsob svého života a jedou v tom módu starém.

A tak stále následují ten způsob života matrixový, jakož i jejich děti – školka, škola, systémová zaměstnání, konzumní svět (tzv.rádoby kulturu, neustálý nákup produktů a placení za výdobytky systému) – a tím tento svět, založený na destrukci Božského principu, ponížení Boha a tak i Člověka, Matičky Země, přírody a života jako takového, jen přiživují, resp. drží pohromadě. Nuž a jak je vidno, tak ve většině lidé stále i dostatek peněz mají a rádi si zaplatí za všechny ty požitky, které jim umělohmotný svět nabízí, a tak si jeho strůjci mnou ruce, jak to všechno zase pěkně vymysleli, když tyto současné scénáře vytvořili, vědomi si toho, v jak silné hypnóze se mnozí lidé nacházejí a tak budou skákat tak, jak jim jejich chlebodárci pískají. Když budou potřebovat jejich solidaritu, pak budou ji mít, když nařídí nošení náhubků, testování, tečkování, budou tato nařízení bioroboti systému zodpovědně vůči němu (svému „rodiči“) plnit, zvednou-li ceny (neboť víme, jak vážná situace ve světě je, která ekonomickou krizi způsobuje, jak rafinovaně vše vymyšleno je, když někdo v úzkých je ), tak stejně lidé přijdou a koupí, zaplatí, tak jak byli doposud zvyknutí, neboť nebudou si chtít odepřít to vše, na co jim systém vytvořil závislosti, a ten absťák přeci jen dlouhý byl. Na čas jim tento způsob života byl vzatý, všemi těmi opatřeními zde temnotou vytvořenými, a ledva se opatření zmírnila, až zrušila, tak o to více a vehementněji se navrátili ke svým „hračkám a hrátkám“, které jim tento systém s pečlivostí sobě vlastní vytvořil, tím více to, co na čas omezili, ztratili, budou chtít vrátit.

Po delším čase, jsem si vyjela na návštěvu do města v sobotu – víkendovém to čase – a tato návštěva mi mé pocity jen a jen potvrdila. Těch kolon aut, plná parkoviště, plná obchodní a nákupní centra, ulice, restaurace, kavárny mi jen za pravdu daly. K tomu když přičteme další atribut, kterým je cestování a dovolené, bez kterých si mnozí už nedokáží ani život představit, se opět rozmohl ve velkém. Však také tito lidé odevzdávají téměř veškerou svou energii systému a tak v těch pár chvílích „volna“ chtějí zažít všechny ty požitky, které jim systém nabízí. Alespoň na chvíli si užít z jejich pohledu jediného možného života, těchto výjimečných chvil – kdy se mohou alespoň na chvíli cítit „svobodnými“ (prý jim peníze tu svobodu dávají, což by asi Bůh nevěřil, co vše možné je), dostatečně dobrými, hodnotnými, šťatsnými – avšak tímto jen sami sebe v sebeklamu drží, neboť tyto systémové hodnoty nemohou nikdy nikoho skutečně šťastným učinit, jeho duši vnitřně naplnit a dále rozvíjet, naopak, ti co to celé zpískali tyto jedince jen a jen ve svých okovech drží a z nich, z jejich věrnosti, odevzdanosti těží.

A přitom Člověk v sobě tak krásný Božský, Tvořivý potenciál, který nemá žádných omezení a hranic, má a zcela jedinečný je – ale Člověk žijící matrixovým způsobem života tento potenciál jen a jen zazdil, vzdal se jej a na místo tvorby svého vlastního života se podřidil silným lživým obrazům způsobu života destruktivního, ničivého, který těmi, jenž Člověka, Boha, život, sebe nenávidí, stvořen byl.

A tak na místo posunů, kýžených změn a proměn ve svém životě, práci na sobě samých – na stále hlubším Propojení se se svou duší, Bohem, Matičkou Zemí a celým Universem, „zamrzli“ a „zamrzají stále více“ i přes všechny snahy v probuzení, procitnutí, možností své vnitřní transformace, sdílení, propojování se v souladu s novými energiemi Matičky Země, promarňují možnosti, které jim v této zásadní proměnné době jako Člověku byly dány. Poprvé v dějinách lidstva totiž nedochází k další celoplanetární katastrofě, ke které by zákonitě došlo, kdybychom degradovali na úrovni vědomí, tak jak jsme degradovali a Matičku Zemi, sebe jsme dovedli do stavu, do kterého jsme je dovedli, ale poprvé děje se to, že planeta Země vibruje do vyšších dimenzí a Člověk má možnost převibrovat spolu s ní, tedy nemusí být odejit skrze planetární katastrofu, ale může zůstat a stoupat spolu s ní…..pokud všemi stěžejními branami projde a prokáže, že je energie zvané Člověk hoden. Pokud ne, pak i tak zvolí si cestu odchodu a přesměrování do jiného vesmírného prostoru, jiné formy Bytí.

Nejspíš je to velmi smutný pohled našeho Stvořitele na nás, Jeho děti, kteří stále nepoučitelní, pohodlní, zkostnatělí jsou a vzdálili se Bohu a Božské podstatě natolik, že volí si zcela novou cestu, nový osud, než-li ten s Čelo-věčno energií v Propojení. Ale i to nezbývá než přijmout takové jaké to je, byť sami zcela jiný osud volíme si a nevzdávat se, ba právě naopak být stále pevnější v sobě a jít dále cestou své duše, která Bohu stále blíže a blíže je. Ostatně to přeji znovu zažít nám všem, neboť tu možnost nebudeme mít donekonečna….je třeba rozhodnout se......i když mnozí se již nejspíš rozhodli, že? ....každopádně přeji hodně štěstí na cestě nám všem...

S Láskou

Arménia Vedrussa

Odkaz z 25.5.2022