VĚZENÍ ZVANÉ ŠKOLY

VĚZENÍ ZVANÉ ŠKOLY - KTERÉ PRIORITNĚ ZA ZOTROČOVÁNÍM A DEGRADACÍ ČLOVĚKA A NAŠICH DĚTÍ STOJÍ

……školy nejsou ničím jiným než vězeňským ústavem pro naše děti. Ústavem, který slouží k výchově a přípravě otroků pro službu systému, jež byl stvořen těmi, kteří Člověka, život, Boha nenávidí….navíc, si naše děti tyto vězeňské ústavy navštěvovat samy dobrovolně nevybraly, ale my jsme je tam, často se tváříc, že je tam čeká něco úžasného, šoupli, a tím jsme jim nejen lhali, ale také se zbavili jakékoliv zodpovědnosti za své děti a jejich životy, neboť v tu chvíli moc a zodpovědnost nad životy našich dětí přebírá do rukou systém. Celý systém byl stvořen v čase Egypta egyptskými temnými žreci, kteří znalí vědy obraznosti, s plány stvořit lepší, dokonalejší svět, než ten, který stvořil Bůh, vytvořili tak silné obrazy, které daly možnost vzniku iluze zvané systém - a tato iluze trvá dodnes. Způsob života v systému je od počátku zrození dítěte nastaven tak, aby jej degradoval, ponížil, umenšil jeho přirozené, Božské schopnosti – schopnost vnímat, cítit, myslet – rozvíjet, zrychlovat svou mysl, vytvářet a zhmotňovat myšlenkové obrazy a z duše a duší žít, za záměry své duše si jít, neboť touhou těchto žreců bylo ovládat zbytek lidstva, mít absolutní moc nad světem.

Tedy vytvořil se od počátku systém kontroly, dozorování nad člověkem - jeho matkou a vývojem dítěte během těhotenství, rozličnými zdraví škodlivými vyšetřeními, ultrazvuky atd. až po jeho narození v ústavech zvané porodnice. Kde takto nepřirozeným, násilným způsobem přichází dítě na svět v uměle vytvořeném prostoru, plném cizích lidí, kteří se stvořením tohoto dítěte nemají pranic společného. V tu chvíli dítě dostává své rodné číslo a další náležitosti, aby bylo pěkně evidované, kontrolovatelné, pod dohledem a dozorem systému. Tedy dítě se již takovýmto způsobem rodí jako otrok.

Vše dále pokračuje následnými kontrolami, očkováním, radami odborníků a tak jsou rodiče i jejich děti zbavováni svobody, svých práv, svého vlastního cítění a vnímání.

Posléze naše děti čekají vězeňská zařízení zvané jesle, mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy – a hle – OTROK je připraven. Systému totiž nejde o nic jiného, než o to, aby dětem „schramstl“ jeho duši, odpojil ho od základních hodnot – Lásky, úcty, respektu, svobody, zodpovědnosti, samostatnosti atd…především pak od Lásky ke svým rodičům, své rodině, svému rodu, přírodě, planetě Zemi – od jeho Božských schopností a dovedností, vlastního cítění, rychlosti mysli, tvorby obrazů, od toho, aby jasně věděl jak žít šťastný a plnohodnotný život a tak byl i celku nejvíce prospěšný…..

Systém tedy nedělá nic jiného než, že od počátku degraduje člověka a dělá z něj nesvéprávného hlupáka.

Však celý ten princip škol, způsob výuky a hlavně předměty výuky nejsou ničím jiným, než-li výsměchem Člověku. Samotný systém školního vyučování, včetně samotných znalostí, které se předávají školákům, vedou jen k jednomu – aby už od raného dětství se Člověk, pomalu, ale jistě, přetvářel z obrazu i podoby Boží do podoby opice. Když pak člověk nějaký ten ústav dokončí, svojí profesí přiživuje a drží systém, který vymysleli temní žreci, aby člověk, který v něm žije, trpěl, trápil se a vyplňoval svojí profesí cizí vůli – vůli těchto žreců.

Takto systémem okleštěný, zdegradovaný člověk, už častokrát nedokáže navnímat pravdu a lež, co je souladné a co souladné není, a tak často zaprodává svou duši a všechnu svou energii namísto do tvorby své vlastní reality odevzdává systému, který díky němu profituje, žije, možnost své existence a moc nad ním a nad dalšími bioroboty (lidmi pozbivšími svého vlastního cítění, vnímání, svého rozumu a logického uvažování) má.

Neboť takto odpojený člověk má pak pocit, že toto co systém vytvořil, snad jediná možná realita života na Zemi je a tak je mu věrný a oddaný.

A tak na rodiče dětí, kteří právě školou povinné jsou (po-vinné – tedy jsou vinné, naše děti se provinili ? Čímpak ? Svou existencí snad?)…..pak snadno uvěří prográmkům žreců zapsaným v kolektivním vědomí, když někdo zmíní se o tom, že není v souladu, aby dítě chodilo do školy jako….“A co ta socializace? Děti přeci nemohou zůstat hlupáky, musí se naučit, číst, psát, počítat – musí chodit do škol? Vždyť přeci musí být vzdělané, úspěšné atd........“ A já na to říkám: „Copak se snad chodit, mluvit nenaučily přirozeně samy? Musí k tomu mít dozorčí institut, ústav, který je to všechno naučí a vše ohlídá….?“

Jedno z mých dětí již dospělé je, druhé téměř a když jsme se cca před 9 lety rozhodli jít společně do domácího vzdělávání, řekla jsem paní ředitelce jejich bývalé školy, s kterou jsme si společně povídaly o mnohém a která velmi vstřícná i domácímu vzdělávání byla, že takovou socializaci, kterou mi nabízí klasický systém vzdělávání já pro své děti odmítám, aby z nich vyrostly „děti bez duše“, zbaveny svých Božských schopností, sloužící iluzornímu systému, aniž by naplnily svou cestu duše a své záměry duše na Zemi…a staly se z nich nesvéprávní, zlomení, nesamostatní, nezodpovědní jedinci anebo naopak ti, co druhé šikanují, chtějí být lepšími, prahnou po slávě, úspěchu a dalších 3D atributech…..

Víte, dítě, malý i velký, dospělý Člověk je-li si skutečně vědom sám sebe, je šťastný ať je již kdekoli….i kdyby žil s rodinou na samotě u lesa v souladu s přírodou….vždyť toliko bytostí i tam je, které jsou připraveny s Člověkem se propojit a naopak se mu v přírodě, pod širým nebem otevřou takové schopnosti, o kterých by ve městě, ve škole, v zaměstnání jen snít mohl…..jenže na to už mnozí při technokratickém způsobu života zapomněli.

Zapomněli na to, co se za celým systém skrývá, tak i za školami. Když já vzpomenu na dětství své, tak nikdo z nás dětí, nebyl nijak nadšený, že musí chodit do školy, většinu to tam vůbec nebavilo, nad vodou nás drželo koukání z okna, psaní si rozličných vzkazů a zpráv na papírky, neboť jinak jsme museli poslušně sedět v lavici a poslouchat hodinu za hodinou častokráte nezáživné výklady jednotlivých systémových předmětů, a všichni z nás se těšili alespoň na přestávky a dobu, kdy už půjdou domů a budou moci být venku a rozvíjet se tak, jak si zrovna jejich duše žádá, třeba i formou kroužků, kurzů a dalších aktivit…..

A ve své podstatě, každý jediný z nás, každá jediná duše ví, proč sem na Zemi přišla, co v záměru své duše má, v čem se zdokonalovat, vzdělávat, rozvíjet chce …..jen další silný obraz do kolektivního vědomí lidstva v čase naší vlastní degradace byl zasazen a to, že: “Člověk je od přírody líný“…..a tak se vytvořily tyto vězeňské, školské ústavy, aby nám znemožňovaly duší a z duše žít, své talenty, schopnosti plně projevit, aby nám energie mysli – naše mozky častokráte nesmysly vymývány byly – to vše proto, aby nás od podstatného odvedli, naše skutečné schopnosti uvěznili….

A proto všechno přišel i vidový-nevidový čas, ve kterém snad už ani lépe a věrohodněji nemůže být lidem ukázáno, jakou hru strůjci systému a jeho služebníci s námi doposavad hráli – hry na vlády, politiku, státy, stání zřízení, stání hranice a všechny podsystémy celého toho systému – školství, zdravotnictví, práce a zaměstnání, dozoru a kontroly, systémové složky jako policie, soudy, vojáci atd…, ale odpojený Člověk ani tento intenzivní odkaz nevidí a dokonce mnozí brojí a bojují za to, aby vše bylo jako dřív, naše děti do škol chodit mohly (jako kdyby nebyla žádná jiná, přirozená a opravdu smysluplná, šťastná možnost vzdělávání a scházení se s druhými dětmi, lidmi), konzumní svět opět sloužil plně tak, jak do této vidové-nevidové doby….ale copak se nezamýšlí lidé nad tím, že tento celý technokratický způsob života, šel a jde proti Člověku, životu, Bohu a Božskému principu, proti přírodě, ničí naší milovanou planetu Zemi a vše na ni žijící……????

Copak si skutečně nepamatujete na dobu našich Prvopočátků, kdy jsme všichni do jednoho v přírodě, ve svých Prostorech Lásky – na rodových statcích, v rámci rodových osad jako jedno šťastné, vědomé společenství žili a naše milované děti nikam neodcházely, ani mi dospělí – neboť jsme se společně v rámci rodiny, rodu, společenství svobodně a radostně rozvíjeli, tvořili, v té jedinečné době, samozřejmě i učitelé byli a ti obcházeli zvláště přes zimu jednotlivé rodové osady a nabízeli spoustu podnětů, besed, kde děti měly možnost diskutovat, připravit si rozličné referáty, povídání na rozličná témata – astrologie, astronomie, výchova a vzdělávání dětí, příroda, krajina, planety, hvězdy, Vesmír a vše co on nabízí nám, význam rodiny, rodu, párových duší a mnohé další do hloubky probíralo se, lidé neustále k nějakým objevům docházeli a sdělovali je druhým….těchto besed se nejen děti, ale i jejich rodiče, prarodiče s tak velikou radostí a nadšením účastnili, doslova se předbýhali v tom, co sdělit ostatním lidem, učitelům chtějí a oni je s Láskou, Moudrostí sobě vlastní vyslyšeli a dávali jim nespočet dalších otázek, doplňovali jejich vyprávění, ale velmi často byli ohromeni tím vším, co v dětech všechno je, jak moudré jsou – a častokrát jim učitelé dávali za pravdu, když přišly se svými vhledy, pohledy na věc…..vždyť také veškerou moudrost světa máme ve svých duších hluboko zapsanou, jenom ji nechat projevit, nechat umožnit dětem opět duší a z duše žít, a to jen stěží v rámci systémového vzdělávání dosažené může být. Tam se dětem od počátku jen znalostí o fyzickém těle dostává a doopravdy ani neví, jaký význam mají jeho nehmotná těla, neviditelné energie. Tzn., že nemá pak plnohodnotné znalosti o sobě a proto svět přijímá jednostranně, když počítá s jeho fyzickou částí. Když dítěti naopak bude opět umožněno i myslet duší, tzn. dohromady s Bohem, pak uvidí celý obraz světa, a ne jen jeho jednu stranu. Navíc může podle svého přání změnit vše, co se nachází v jeho okolí.

V čase kdy, jsem začala vzdělávat své děti doma, dovedla mne má duše také ke studiu Montessori pedagogiky, a tak jsem měla možnost do hloubky poznat její principy, ale i život Marie Montessori, ženy, která cca před 100 lety žila, 5 vysokých škol vystudovala a stala se 1.ženou – lékařkou v Itálii, tehdejší systém, zvláště pak za 2. Světové války po ní také proto vše, co pro naše společenství vykonala, velmi tvrdě šel, a tak v této době i pro ochranu své osoby žila a tvořila v azylu v Indii než 2. Světová válka skončila…..a i ona v tehdejší době říkala a doslova volala po absolutní transformaci, reformě lidské společnosti, neustále vyzdvihovala jak špatně se celý systém k našim dětem chová a rodiče na místo, aby plně převzali zodpovědnost za jejich životy a tak i život svůj, tak raději posílají děti do škol, nechávají je často neúměrně fyzicky pracovat a pak děti nespočet psychických, duševních i fyzických potíží mají…..

A mnoho se od té doby nezměnilo, naopak je vše ještě větší zmar, degradaci lidského vědomí vyústilo, to i zaváděním rozličných technologií, mobilů, počítačů, ipadů atd…které děti neúměrně používají a tak nechají na sebe další degradující vlivy působit…..

Proto jsme se také na rozhraní dvou světů ocitli – kdy jeden, starý, iluzorní, destruktivní svět končí a tak i všichni ti, jež jej do poslední chvíle následovat budou a svět druhý, nový, opět souladný s našimi původními prameny a naší skutečnou podstatou, přírodou, Bohem, Matičkou Zemí…..a do něj, do jeho konceptu, se již žádné ústavy zvané školy, ani další podsystémky celého systému nevejdou…proto si Člověk volající po návratu zpět do systému, tak jak tomu bylo dřív, děti do škol, otevřít hospody, obchody apod. i svůj další osud volí, neboť tím Vesmíru najevo dává, že ani v tomto případě, v čase vidu-nevidu, ani milionkrát předtím, nepochopil, tedy není energie zvané Člověk hoden.

S Láskou

Arménia Vedrussa